Hvězda

Pavel Eisner Cestina poklepem a poslechem Nakl. Jaroslav Podrouzek Praha 1948

Slovo pekne, coz o to; ale velka rymova patalie pro cesko poesii. Kde vezmete rym na hvězdu? Na hvezdu singularni vubec ne. Na pluralni mate zrovna vezdy. Ale to je tvarově podezrele a krome toho basnicky zle zvetšelo. Je to velka potiz se slovem v poesii tak ustrednim. Handicap basnicky hned v pomeru na pr. k francouzstine, italstine, nemcine - co v nich je na vybroun rymu na étoile, stella, Stern ! A jak vyznamnych rymu. (Dante!) S touto zapornou vlastnosti neni hvezda v ceskem slovniku samojedina. NEdobre to vypada s rymovymi moznostmi u slova tak ustredniho, jak jim je clovek. Nedobre u slova jeste ustrednejsiho - u slova zivot . Hanebne u slova prsa, tak vyznamneho v poesii a coz teprv v opere. Zoufale u slova srdce, slova ze vsech pro poesii (a operu!) nejustrednejsiho. Nektera slova dokazuji svou podobou, ze cestina, kdyz si je vymýšlela, nemyslila na basniky.

---