Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSTROMEK
23. 03. 2007
3
3
608
Autor
maple6
...kupujte raději umělé stromky.
Po chvíli však přijdou stromy. Nejdříve se zamyslíte, jak to, že stromy chodí. Pohybují se pomocí kořenů. Ale jak to, že je nemají v zemi?
K vám přistoupí nějaký strom. Pěkně si vás změří. Říká, že jste pěkný stromek. Zavolá i další strom. Radí se spolu. Vy nic neříkáte a jen koukáte. Najednou ten první strom vytáhne pilku a začne vám řezat nohy. Křičíte ze všech sil, ale nikdo vás neslyší. Strom vás vezme na záda a hodí na zadní sedačku jeho auta. Vy tam ležíte a brečíte. Nikdo však nic nevidí,nikdo nic neslyší. Jste těm stromům lhostejní.
Auto se zastaví a strom vás vezme opět na záda. Jde do svého bytu a v obýváku má stojánek. Uřízlou nohu vám strčí do toho stojánku a vy musíte stát. Stojíte a všechno vás bolí. Kamarádi si někde krásně v klidu stojí v lese a vy stojíte bez nohou uprostřed blázince, kde stromy mluví a chodí.
Za nějakou chvíli přijdou malé stromečky a začnou na vás věšet různé perníčky a čokoládičky. Je to hrozné, kdo se s tím má tahat? No kdo asi? Samozřejmě že vy. Pak všechny stromy odejdou do jídelny, kde sní kapra se salátem. Po chvíli k vám přijde největší strom ,strčí vám do rukou prskavku a dá pod vás velké bedny. Pak zazvoní na zvoneček ,všechny stromy přijdou a začnou rozbalovat ty krabice. Najednou se Podíváte do své ruky, která začne od prskavky hořet. Rád by jsi spadl a uválel ten oheň, jenže jste v tom pitomém stojánku. Oheň se rychle rozšíří a vy nemůžete vůbec nic dělat. Oheň spozoruje největší strom a okamžitě k tobě přiběhne. Jaké štěstí,říkáš si. On tě vytáhne ze stojanu. Řekněš si, že ten strom není zas tak zlý. Chce tě zachránit. Jenže ještě než stačíš poděkovat, strom tě vyhodí z okna a ty padáš volným pádem na chodník. Ještě zahlédneš smutný výraz těch malých stromků , kteří na tebe koukají z okna.
Rozplácneš se na chodníku. Jsi celý ohořelý a nemůžeš nic říct, ani se nemůžeš pohnout. Přijdou k tobě všechny toulající se kočky a začnou ti ožírat ty perníčky a čokoládičky. Teď si opět vzpomeneš na ten krásný pocit, když jsi v lese a fouká na tebe krásný vítr. Nikdo tě nezapaluje a ty se raduješ ze života. Jenže ty se na Vámoce válíš zapálený na zemi a ožírávají tě kočky. Šťastné a veselé.
3 názory
Myšlenka poněkud předimenzovaná. Nemyslím, že stromky s**e, že je řežeme a ověšujeme tretkami. Spíše to s**e ekology, ale ti mi jsou celkem šumák.
Jinak s umělým vánočním stromkem souhlasím, avšak z jiných důvodů.
Povídka poměrně zdařilá, tragikomická, s nádechem stylu. Když jsem nerozhodný, ze zásady převáží přitakání.*