Tmářství

Tobě Jene.., nesl jsi za nás kůži na trh tmářství světa Tobě Jene.., prach kostí z káznic dnes zřítelnicí živoucího až ze tmy světlo vypovídá končiny Galilejské beránek neuvízl v houští zvoňte mu na poplach bolest při odvaze na ostří rozednívá

za vděčnou slabost.. Pechovi* Jestliže založím jen svůj vlastní oheň neprospěje mi, osvítím svou tvář přijdeš-li zdaleka, zahřeje i tebe neměj strach dovolím, abys směl blízko jen tak, aby ti nepřivykl zrak dívat se otupěle Každé polínko trvá na svém samostatném hoření jakoby spolu nevydala žár jakoby zadržela odumřelý v kostech země oheň kostižer na troud pak pohledu planoucího okřeše věroučné kameny Pojď, rozděláme i jinde po kopcích, hradbou v nás za nevlastní oheň, snad uvidíme dál než na špičky měr vypůjčených obětí Pastýři volají: „Každá t a t o bude ……………… osolena solí“ A někdo jiný podpaluje Bohu stahuje z kůže beránka dítěti

---