Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prosím, leťme do nebe!

09. 05. 2001

1045

Autor

Agony

...

Usínáš pod pláštěm tmy, probouzíš se mlhovinou, všichni lidé nejsou zlí, někdy ani vlastní vinou. Pomíjivost světelnosti, co vměstnaná je v temnotu, máš dvě tváře plné zlosti, nenávist a ochotu. Voníš jako květy růže, čmelák schován v okvětí, provoněn až na dno kůže, uvězněn v tvém obětí. Okamžiky nevědění, sladké chvíle bez tebe, tak tě znovu prosím, smrti, poleť se mnou do nebe.

Sýkorka

09. 05. 2001

Dát tip

páči sa mi to napriek gramatickým rýmom, ale prečo prosíš smrť? Keď bude prosiť ona teba (a to určite raz bude), pozbieraš si svoje krištáľové slzičky a pôjdeš rád? Alebo je to tou nedosiahnuteľnou exotikou (sebaľútosti a ničomnosti bytia)? Máš krásne spracovanú myšlienku, ale ja aj tak radšej poletím k slniečku živá :o)