Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLétající saxofon
01. 06. 2007
3
7
737
Autor
Baru
Vypustila jsem do vzduchu, létající saxofon.
Neměl křídla, přesto se vznesl,
uměl létat, přesto mi neuletěl.
Po chvíli se ale přeci vydal do světa,
mírně si pobrukujíc etudy jara,
rozhlíže se po krajině...
začal plakat.
7 názorů
ta poslední dvě slova z té básně dělají něco...
...bez nich?...mno, je to dobrý,...
Ten konec se mi pocitově líbí.
Člověk se směje a zpívá vesele a najednou se mu hlas zlomí a pláče a zpívá smutně. Stává se to, když lidé chtějí být stateční, když jim někdo odchází, ale ono to nejde...
Je to pěkné, jen tě prosím, vypusť ty přechodníky, stejně jsou špatně (myslím že -íc je ženská koncovka a "rozhlíže" vůbec... kdyžtak "rozhlížeje")
Stejně si tipnu :) *
Máš pravdu, je to...psané při hodině matematiky.:D víš- prostě mě napadlo spojení létající saxofon a chtěla sem toho nějak využít. Obalila sem to slovy,ale jako celek to není nic moc....
škoda, že tomu schází nějaký čitelný postoj, resp. nějaký tlakj, je to jen takové řečené, bez něčeho - moc v tom necítím nějaké city, zajímalo by mě co si o tom myslíš, jestli tě to těší, bolí - ten text přitom není psaný ani nějak objektivně, jako popis třeba určitého typu - přitom je to zajímavý nápad, líbí se mi to nějak, ale není to vlastně pořádně ,,řečené"