Printění

zas

Jak rád bych na zem ulehl Vedle tebe Sníš se mi sám před otevřenýma očima Nedýchám a představa bolesti trápení těl Sní se mi před mýma nataženýma rukama Natahuji pomatené údy blednou nedostatkem krve A dotýkají se tvé kůže neposkvrněné a jemné Sám sobě směju se naivitou poblázněné představy Nemožné překrývá možné Krev se přelévá Stín všechno pohltí Ztrácí se svět V přívalech slaných vod Slaných očí Lituji všech promarněných chvil všech ztracených doteků všech mávnutí křídel vážek všech nepostavených písečných hradů všech nahých dívek (Nikdy už jim nepohlédnu do očí I kdyby mě na kolenou prosily Jejich oblé tvary srážely se v mých rukách jako polapené labutě Sítě byly pevné Nepopraskaly) Lituji všeho Nepoznaného všeho Opuštěného všeho Nenaplněného Jak rád bych se teď Vedle tebe Probudil

---