Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutek
12. 06. 2007
6
8
1130
Autor
marigold_ana
Nemluvme, když se potkáme, můžeme na sebe kývnout a jít dál. Slova, úsměvy a otázky nejsou zapotřebí. Život stejně ubíhá. Všechno ubíhá...
Seděla na studený podlaze a
chtěla zapomenout..
na všechno
už se nedokázala vyhnout té šedi dnů,
jednotvárnosti
kapičky stékaly až k bradě, kde tvořily
jeden pramen..
zoufalství
lidi chodili kolem ní
a nikdo si nevšiml
tak krásné
duše
vláčela se po ulicíh
slanou vodu ve vlasech
vítr rval plakáty ze zdí
prázdnota v mysli...
-´ach Bože, proč jsou někteří lidi tak strašliví?´
-´aby tvořili většinu´