Xena

Ty mas ale divoke zvieratka, :o))), vsetko same bojovne typy, :o))) Bix**

Jak říkám - nechápu funkci této povídky, je-li to vůbec povídka...

Tak to já jsem asi divnej - mám sice jedno zvířátko, ale to vidim jenom, když se kouknu do zrcadla:))) mějte se! Nechápu to, tak se nezlobte...

Miroslawek: tak řekni, jak jsi to umělé dýchání dával - aspoň získáme teoretické zkušenosti pro případ, že by se morčátkům, křečkům atd. něco stalo :-)))))))))))))

jo, to naše babička měla křečíka - Adélce se podařilo nějakým záhadným způsobem uniknout, po nějaké době hledání jsme usoudili, že teda už asi bude po ní. Jo, jenomže když jsme tak za dva měsíce otevřeli knihovnu, začal se z ní sypat papír vykousaný z těch knížek :-))) pak taky byl papoušek Pepa, papoušek Žofka, želvy - jména si už skoro nepamatuju - jo - jedna byla Max to jen abyste věděli, na co se ještě můžete těšit :-)))))))))))))))))) Xenda je nádherná :-))))))

asi nechcete abych vám líčil, jak jsem dával křečkovi umělé dýchání ...

JO TO VÍŠ, ŽE ANO !! sem s tím...

Miroslawek: Ano, jen povídej!!!
Když už jsme u těch křečků... po Pucíčkovi jsem měla Ferdu a Ferda nám jednou venku na procházce vypadl z košíčku a vypadal velmi špatně. Tak jsme mu s kamarádkou vyryly hrobeček, natrhaly kytičky a nanosily kamínky na mohylu - a když jsme ho tam chtěly uložit, tak se najednou otřepal a začal zdrhat...

pohřbený za živa, boha jeho.... Monty....:-)

Konstantinidisová: Ale on fakt vypadal mrtvě!:)

....měla jsi zkontrolovat tep... nebo tak něco ... ale stejně si myslím, že křeček by se vyhrabal, jo, určitě ano.. :-)

Konstantinidisová: Jak chceš měřit křečkovi tep? Má tak směšně malý zápěstí... Kromě toho, my ho nezahrabaly, jen jsme se připravili na možnou eventualitu...:)

Pardon, připravily.

Valký: Jako knihovnici mě křečík Adélka obzvláště potěšil :o)))) Míwo: Povídej, přeháněj!!!!!!!

určitě to musí nějak jít...na tom směšně malým hrudníčku nebo tam někde kde má srdce...jo, určitě to musí jít... schválně zkusim to provést na zvířeti mé známé... :-))

no ja jsem asi divna, nebo je to tim, ze mam akorat psa, ale ja nechapu co je na tom jako za povidku?

Taky jsme ještě kdysi měli papouška, jenže chcípnul :-))

Konstantinidisová: Moje kamarádka měla kdysi chameleony. Což by asi nebylo nic hroznýho, kdyby se tihle plazíci nekrmili cvrčkama. Jednou jsem u ní přespávala a jeden cvrček utekl. Kdo to nezažil, ten neuvěří, ale uprchlý cvrček, volně se pohybující po bytě, prakticky znemožní spánek všech osob v místnosti...:)

a což taková užovka čtyřpruhá..... to je něco...a zvlášť, když si toho její chovatel nevšimne....to jako můj zodpovědný bráška...to je srandy kopec....našli jsme jí po dvou dnech ve sklípku :-)) Nespala jsem....

není to reportáž nebo tak něco ?? a.p.Já mám činčilku. Jmenuje se Bob. V létě 98 jsem si jí pořídila protože mi chcípla ta předešlá. Ta se jmenovala Bobina, protože byla samička. Můj Bob je šedivý a má dlouhý černý ocas. Žere granule a pije převařenou vodu. Kdyby nedejbože vypil vodu nepřevařenou, chcípl by, tak jako Bobina, jelikož činčily holt nesnášejí chlór. Můj Bob nikdy neochutná trávu ani nespatří slunce, protože by mohl zdrnout.

taky si myslím že se to hodí spíš jako reportáž...

Já měla kdysi křečka, který se jmenoval Pucek. Koupila jsem si ho na nějaké výstavě chovatelů. Bylo mi tehdy sedm let, takže je to už dávno. Moje matka měla nejprve z "křečečka" radost. Stále seděla u akvária a nadšeně výskala: "Jééé, Pucíček papinušká!" "Jééé, Pucíček kakinušká!" "Jééé, Pucíček spinušká!" Prvni den, co byl "Pucíček" u nás doma se uprostřed noci probudila, aby se podívala, co křečeček dělá, ale křečeček v akváriu NEBYL. Matka probudila celou rodinu a všïchni jsme s baterkama v ruce lezli po zemi a hledali Pucíčka. Asi po dvou hodinách ho našel dědeček dole v troubě, tam, kam se normálně dávají pekáče. Seděl v rohu, kde už měl udělané hnízdo z vaty a papíru, a tvářil se velmi vzpurně. ... Další z mých křečků se jmenoval Beny. Jednou jsem přišla ze školy a babička mi suše sdělila, že křeček chcípnul. Byla jsem velmi smutná. Po letech se babička přiznala, že Beny nechcípnul, že ho prostě už měla plné zuby a tak ho vypustila za domem na trávníku. ...

Bedlíííí :o)))))) Já mám taky morčátko! Jmenuje se Honzulka. Je děéééésně inteligentní, rozmazlená, vyčůraná až běda, zkrátka typický domácí mazlíček. Kromě mnoha jiných kladů má smysl pro humor :o))Ale běda, když nemá náladu, to mě dokáže pěkně sprdnout a poslat do někam nevybíravými slovy :o)) Řekla bych,že jsem na její výrazy odborník, a s přehledem bych mohla vytvořit člověko-morčecí slovník!!! Její největší pochoutka je salátová okurka. Za tu by i duši prodala. * * * To jsem moc ráda, že tu o těch mých milovaných "myškách" konečně někdo napsal!!!! Podrbej Xenu ode mě za ouškem :o))))