Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTam nalevo
15. 07. 2007
12
15
2027
Autor
Marcela.K.
Tam nalevo
tak třeba motýli
myslela jsem si
lítají
no a co
jenže prostě už jsou zařazený do sektoru
~Ach jo~
stejně jako nebe
modrý
s bílými šlehačkovými mraky
vyhýbám se klukům od oveček
protože je mám zakázaný…
taky kamínky už nesbírám
a neobjímám stromy
nehladím černý kočky
a uplakané …
nechávám růst
co když je sežerou beránci…?
ale v koutku
tam nalevo
s úsměvem
ve tmě
se krčí všechny moje lásky….
čekají na svůj den
ten můj
poslední…
15 názorů
Marcela.K.
13. 01. 2009
Prolog mi tolk připomíná jednu z mých základních výtek naší 'kulturní tradici', že bychom se spolu možná dokázali pohádat, kdyby se mi podařilo jej (prolog) rozvést.
Ano všechny naše skryté, tajné touhy jsou v nás někde schované, a zřejmě, ač mimo naše plné vědomí, nás ovlivňují ve všech případech, kdy se máme rozhodnout. Rozhodnout se citem, ne na základě objektivních kritérií, jako to dokáží stroje.
Kousek dětství, kousek Exuperyho a... kus obavy z budoucího. To z toho tuším. Básním nerozumím.
Za tohle avízo specielní dík.
Marcela.K.
13. 01. 2009Marcela.K.
21. 08. 2008aleš-novák
18. 07. 2007
na prostějovském hokejovém stadionu jsme svého času skandovali: žlutomodrááá síííla!!!