Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senenaplnitelnost
16. 07. 2007
1
4
1147
Autor
Micek
ticho pořád jen křičí a neříká nic
proč je mi smutno
zas
v dlaních je mi ouzko
a z dálky hlas volá mě do duší
zmizelých pod hladinou
krve , kterou mám i pod nehty a jsou teď celé bílé
(možná je to jen iluze?)
po cestách, které neznám se toulámden co denlíbí se mi ty rozmrzelé stromy co pořád naříkají,že už nemají sílu být celé zelené(nebo něco tak)a smích si schovávám do láhvíuž docela prázdných (byly v nich jen slzy)vypila jsem je docela s chutía chtěla zase žítjako když ...
ale raději jsem se zavřela na půdě
pod trámy
jsem si lehla a snila o nikom
o všech co už nejsou a nebudou v mým životě
protože jsem prostlá smutkem a nostalgií