Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

nenaplnitelnost

16. 07. 2007
1
4
1147
Autor
Micek
ticho pořád jen křičí a neříká nic
proč je mi smutno
zas
v dlaních je mi ouzko
a z dálky hlas volá mě do duší
zmizelých pod hladinou
krve , kterou mám i pod nehty a jsou teď celé bílé
(možná je to jen iluze?)
po cestách, které neznám se toulám
den co den
líbí se mi ty rozmrzelé stromy co pořád naříkají,
že už nemají sílu být celé zelené(nebo něco tak)
a smích si schovávám do láhví
už docela prázdných (byly v nich jen slzy)
vypila jsem je docela s chutí
a chtěla zase žít
jako když ...
ale raději jsem se zavřela na půdě
pod trámy
jsem si lehla a snila o nikom
o všech co už nejsou a nebudou v mým životě
protože jsem prostlá smutkem a nostalgií

4 názory

Micek
21. 09. 2007
Dát tip
děkuju Ti!

Marguerite
23. 07. 2007
Dát tip
ty jsi nostalgie cela.. pokus se od ni odppoutat ma mila.. M

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru