Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska patnáctiletá
27. 07. 2007
17
22
5543
Autor
Oldjerry
pleť jak mlíko a copy černé
uličnice oči rozverné
plné rty jak žhavé tály
co pořád široce se smály -
- to byla Eva skutečná
Copy, mléko tak jak byly
oči však co do mých se vpily
rty co mne líbou, až v nohou klesnu -
- to byla moje Eva ve snu
Černé oči, co srší zezlené
tvrdé rty do čárky sevřené -
- to byla Eva,
kterou jsem nechtěl znát
Když za cop jsem zatáh‘
chtěl touhu najevo jí dát…
Schoval jí sešit, nebo složku
aby se všimla aspoň trošku
že jenom pro ni oči mám…
ale byl jsem stále sám…
Pak za čas v krátké chvilce jedné
jen sami a bez řvoucí party
oči do očí a zase na rty
řek‘ jsem jí – no - vypadlo ze mne :
z sebe bych chtěl ti něco dát…
moc líbíš se mi, mám tě rád…
A oči jako červencová noc
úsměv jak světlo od vánoc
a než jsem se jenom nadál
první pusa v mém životě
a já do prázdna kamsi padal
v náhle zdvojené samotě
uličnice oči rozverné
plné rty jak žhavé tály
co pořád široce se smály -
- to byla Eva skutečná
Copy, mléko tak jak byly
oči však co do mých se vpily
rty co mne líbou, až v nohou klesnu -
- to byla moje Eva ve snu
Černé oči, co srší zezlené
tvrdé rty do čárky sevřené -
- to byla Eva,
kterou jsem nechtěl znát
Když za cop jsem zatáh‘
chtěl touhu najevo jí dát…
Schoval jí sešit, nebo složku
aby se všimla aspoň trošku
že jenom pro ni oči mám…
ale byl jsem stále sám…
Pak za čas v krátké chvilce jedné
jen sami a bez řvoucí party
oči do očí a zase na rty
řek‘ jsem jí – no - vypadlo ze mne :
z sebe bych chtěl ti něco dát…
moc líbíš se mi, mám tě rád…
A oči jako červencová noc
úsměv jak světlo od vánoc
a než jsem se jenom nadál
první pusa v mém životě
a já do prázdna kamsi padal
v náhle zdvojené samotě
22 názorů
Manuamanua
25. 02. 2011
Míšo - asi je to moc dlouhé, ale snad to bylo nutné k navození prostředí a pohledu na nezralé city...
Líbí se mi, jen nevím proč má pozornost s přibývajícími veršy polevila:-( Možná je to jen kurzívou:-)*-*
Líbí se mi, jen nevím proč má pozornost s přibývajícími veršy polevila:-( Možná je to jen kurzívou:-)*-*
No to víš - po těch pětapadesáti letech se to vede na jiné úrovni. Neříkám, že je to horší - ne, je to jen jiné a odpovídá to zrychlenému stylu života, konzumní přístup i k lásce, ale jak vidno stále ještě je dost lidí, kteří se pokoušejí vést to paralelně ještě trochu po té poetické linii. Vážím si i těch, jejichž pokusy tady propadají... a ještě víc těch, co nezahořknou a vyrostou z té propadatelnosti.
Anett - jak tě to a proč tě to mohlo vůbec napadnout ? Já jsem rád, že jsi ke mně brouzdla, a ta slova jsou jen rozvedením toho, co se ti snad líbilo. Nevím, kolik je ti let a není to důležité. Já jen, že i já sám jsem tuhle situaci vyhodnotil vlastně až po nějakých třiceti letech. O té Evě jsem ještě napsal povídku... jinou - o Evě, když již byla prababičkou. Žije v Kanadě a až na pár vrásek seza víc jak padesát let skoro nezměnila.
Omlouvám se urazila-li jsem Tě, neměla jsem to v nejmenším úmyslu, líbí se mi, jak je to natočené ze všech stran... No, každopádně mně už patnáct bylo.
Je to o patnáctiletých, ale ne pro patnáctileté... na to, aby se tomu člověk dostal pod kůži je třeba více zkušeností, které v patnácti letech ještě člověk nemívá. Díky, Anettko
Jo, jo! No, nevim jakej nadpis byl ten předtim, každopádně tenhle mluví za vše:)))*