Bez názvu

,,Sedím v prázdném pokoji plném utrpení

A přemýšlím o tobě a o velkém zatemnění

Který dělí lásku tvojí od té mé

Sním o tom , jak spolu někdy půjdeme

Láskou zahleděni a ruku v ruce nosit budeme

O tohle tě můžu celý život prosit

A stejnak mi mé přání nikdy nesplníš

A jen mé srdce více zatemníš

Jako kdyby si na něj černý samet hodil

A potom kolem mého srdce potmě chodil

Jenom tak lehounce v mých představách

Ale nikdy bys nepřekročil k mému srdci práh

Proč, proč na to se tážu celý život svůj

Proč neuděláš šťastný život můj?“