Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semoje malá
22. 08. 2007
9
11
1948
Autor
Wemi
Občas ji to překvapí
a to se pak hrozně rozpláče.
Když se jí zeptáš,
proč stoupá do kopců,
když se tak bojí výšek,
proč má strach sama ve tmě,
když ji tak osvobozuje,
proč nechá uschnout svoje kytky a dupe na trávník,
když tak zbožňuje přírodu,
proč nedokáže zvednout telefon,
když voláš.
Proč?
Když...
Pak pláče.
Občas jí patří svět i Ty,
ale i to je napůl lež.
A zítra až se probudí,
stromy budou opouštět svý listy,
pak jí dojde,
že pravda nezvítězí.
Proč?
Protože ta její není.
a to se pak hrozně rozpláče.
Když se jí zeptáš,
proč stoupá do kopců,
když se tak bojí výšek,
proč má strach sama ve tmě,
když ji tak osvobozuje,
proč nechá uschnout svoje kytky a dupe na trávník,
když tak zbožňuje přírodu,
proč nedokáže zvednout telefon,
když voláš.
Proč?
Když...
Pak pláče.
Občas jí patří svět i Ty,
ale i to je napůl lež.
A zítra až se probudí,
stromy budou opouštět svý listy,
pak jí dojde,
že pravda nezvítězí.
Proč?
Protože ta její není.
11 názorů
A věčně zapšklý kritik dodává, že, oprostí-li se od všeho, víceméně souhlasí s Lyrákem... až na to, že o líbivá slůvka nejde... no a o té prázdnotě by taky pochyboval.
Ale nelíbí se mu to, přes to je nucen číst stále, ale to již není oproštěn.
Tedy ne že by se mi také spustila krev, ale vidno že hrabání v sobě takto zachycené ti sluší.