Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePauza
23. 08. 2007
1
7
861
Autor
Liandr
Obraz temnot se rozrůstá,
když kladeš mi smutek na ústa,
která v tichu bolest promlčí,
než novou si slovy poručí.
V bezpečí tvého úsměvu,
troskotám, topím se pro něhu.
Dlaně touží ti tančit po těle
a polibky, na kůži sletělé,
poněkud nesměle říkat tvé jméno.
V srdci zní utajeno.
když kladeš mi smutek na ústa,
která v tichu bolest promlčí,
než novou si slovy poručí.
V bezpečí tvého úsměvu,
troskotám, topím se pro něhu.
Dlaně touží ti tančit po těle
a polibky, na kůži sletělé,
poněkud nesměle říkat tvé jméno.
V srdci zní utajeno.
7 názorů
troskotám v pořádku, ale sletělé - takové slovo neexistuje a ani jako neologismus mi to nepřipadá zajímavé
a promlčí-poručí, úsměvu-pro něhu se nerýmuje, dala bych přednost tedy něčemu co se nerýmuje zcela záměrně, než tomu, co působí dojmem že se rýmovat mělo ale nepovedlo se
mzslím si a nemíním to tajit, že jako "báseň" to nestojí za mnoho, ale na druhou stranu, kdyby mi takovou někdo věnoval, udělal by mi radost. velkou :)
Belatris.. možná ty básně totiž opravdu čteš pro radost a pro hezký pocit :o) děkuju
A jinak.. něco musí být OUT, protože kdyby všechno bylo IN, tak až se zas jednou doba otočí a změní se hodnoty a lidské nazírání na věci, nebylo by nic, k čemu by se mohli lidé obracet, jelikož IN a OUT si prohodí role. Až čas ukáže, co mělo déletrvající hodnotu a co bylo jen jepicí přežívající současnost.