Cesta domů.. Aneb už mi to nějak nejde..

Asfalt voní..
Teple a mokře..
Vykračuju si po něm v lodičkách na vysokým podpatku..
minisukýnka se snaží schovat, ale nemá šanci..
Poslední potáhnutí z cigarety..

Sss...

Nedopalek zasyčí a v předsmrtné agonii se pomiluje s kapkou deště..
Hlavou se mi honí samá oduševnělá témata..
Co bych tak řekla úchylovi, co by mě teď chtěl znásilnit? ..

"Dneska prosím Vás ne, už jsem na to moc unavená.. necháme to na jindy, hmm?.."

Takovejch pěknejch tmavejch keřů jsem minula...
A nikdo na mě nevybaf.. Tak třeba zas příště..

Doma si uvařím pěkně horkej grog.. 50 na 50 a vlezu si do vany.
Teploučko uspává..
Smáznu si z ksichtu ten krásňoučkej obličej..
A jsem zase holá, ošklivá jak právě narozený miminko..
Snažím se psát.. ale..

Kde jsi, ty moje potvůrko..
Ty má dekadentní éterická víličko... Huličko..
Zas někde chlastá, potvora..
Ale ona se zas vrátí..
Bude se divoce smát a pohazovat svou růžovou hřívou.. Bude ukazovat svý špičatý zoubky..
A nakonec se uvolí a znásilní mi mozek
Novým nápadem..
Tak..
Si radši počkejte..