Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Neskutečně zářivé

04. 09. 2007
2
3
705
Autor
Jera

.. září .. no jo .. je to tam ..

Od rána to lítá ve vzduchu

dneska

..

šíleně jasný podzim

co se v něm jako korálky

blýskají vzpomínky

duhově barevné

útržky mého kdysi

svezou se po růži, po rohlíku

po čemkoliv

ostré a hluboké

mnohem víc než Teď.

Do krve ho chci probudit

už kolikátý rok marně

otevřít ty dveře Kdovíkam.

 

 

Viděla jsem delfíny v mořské tříšti

letní slunce nad mořem

co ráno zahřeje pláž

čokoládu co mi ji kupovali když jsem byla malá

smažené ryby z Baltu

svého bílého plastového koně

 

listí spadané na prasklou žulovou desku

hrobu sestry mojí matky

begónie a asparágus

babičku starou

a ty jejich zahrady za domem

cukrovou polevu

a zvířátka z kaštanů

a perleťové mraky

 

to všechno mám v sobě

 

a vědomí, že jednou přijde něco velkého

 

z toho jsem postavená

a pak ještě z temných tajemství

ach proč jenom proč

 

Mě nemiluješ

A proč já tebe ne?

 

Vždyť je to všude kolem

a nakonec i v nás

Tak proč okolo toho přecházíme

jako slepí?

 

Jak potok zjara

nám utíká mezi prsty

naše vlastní láska

 

Věř mi, že umět to,

bych tě milovala.

 

 


3 názory

martinez
04. 09. 2007
Dát tip
trošku vzpomínka, trošku stížnost a povzdech... nejvíc na mne zapůsobily poslední dva řádky - já su taková pocitová čtenářka, ne moc technická :o)

Vesly
04. 09. 2007
Dát tip
Hezká osobní výpověď:) Líbí se mi to! Tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru