Zpověď

Vyzpovídám se do tvých tónů

jako už stokrát poprvé.

A vždycky mě vyslechneš,

pomůžeš mi najít cestu

přes další ostnatý drát.

Budeš mou můzou,

inspirací do chladných probdělých nocí,

kdy slunce nezapadá,

na dalekém severu

s hejnem komárů.

Potřísněná černou a bílou,

zkřehlými  prsty

pohladím tvá bedra,

která mě přes moře

na tónech melancholie

ještě před západem slunce donesou zpět domů.