Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHranice zoufalství
12. 10. 1999
1
0
2299
Autor
slavek
V poháru zbyla už poslední kapke.
A není již cesty zpět.
Jed právě přibouchl poslední vrátka,
uvadá lotosu květ.
Dnes pochopím cokoli.
Zoufalství nemá hranic.
neplnil života úlohy,
tak zemřel - život je na nic.
Když nezbydou už ani slzy.
Když v hrdle bolest oněmí.
život je jak střepy rozbité vázy,
duše co ztratila zázemí.
Ruka jež hladit by měla
leží chladná, bez života.
Ústa již slova zapoměla,
smrt je černá anekdota.
Smrt je černá anekdota, škoda, že se jí už nezasmějem. Ale spolu snad ještě někdy jo, ne?
good... tvoje posledni dila se mi zacinaji libit...
smrt - veselá setřička ďábla...
život je nanic/ proč ale umírat/ apoštolé beznaděje/ proroci prázdnoty...
smrt - veselá setřička ďábla...
život je nanic/ proč ale umírat/ apoštolé beznaděje/ proroci prázdnoty...
Slávečku, sluníčko, takové zoufalství jsem nikdy nepoznala !!! Je to tak potažené černým flórem, že pod tím v tom obrovském stínu a tmě nění možné vypěstovat novou zelenou voňavou trávu ... musíš ten černý koberec smotat a dát tak životu šanci na život !
..proč je to tak dobré, když to tak bolí? ..proč to tak bolí, když je to tak dobré?