Den o pouti

Mladík se svou dívkou prochází se,
na pouti, kde před rokem vystřelil jí růži
chlapci na houpačkách
dívky na labutích
a kolotočář s černým drakem vyrytým na kůži

A dítko tahá za nohavici
svoji mamču ve frontě na banány
hledí ji prosebně do očí
tulí se blízko toho voňavého těla
tolik hřejí ruce milující mámy

Autodrom křičí ohranou melodii
točí se hřídel ruského kola
stánky s cukrovou vatou
kde stojí se po dlouhý čas
poníci obchází arénu dokola

Prodavačka zahalená v ponču
úpěnlivě prosí svého zákazníka
přemlouvá ho
skuhrá  tuze
a neoblomnost značí za viníka

Řemeslníci u kostela
rozbalili také svoje zboží
tesají, kovají
na svět se smějí
a nad nimi se vznáší vůle Boží

Děti výskají, škemrají o peníze
své matky co hluboko do kapsy mají
ty spýlají jim
vysvětlují
ale drobné vždycky ze své ruky dají

I miniatura parního vlaku putuje po kolejnicích ráda
na hřbetě malé pasažéry
co hladí ji
a drbají na komínku
už zde má kdejaký uličník kamaráda

Dům hrůzy otřásá se věčně
pod tíhou křiků strachuplných dítek
u zdi stojí smrťák
však na znamení žití
vyrůstá venku drobnolistý kvítek

---