Muži a ženy jsou dva různý živočišný druhy

Tak zní jedna z nezapomenutelných „hlášek“ z filmu Davida Ondříčka Samotáři. Jsme opravdu tak rozdílní? Máme stejné problémy? Máme stejné možnosti? Je propagovaný svět, kde bude úplná rovnost mužů a žen, správnou cestou? Nejde mi o zodpovězení všech otázek, toho bych nebyl ani schopen. Ale zkusme se zamyslet nad některými z nich.

Před více jak 2300 lety jeden řecký filosof pronesl slavnou větu : „Člověk je bytost společenská.“ Muži i ženy žijí ve společnosti ostatních a jimi jsou ovlivňováni. Ať chtějí, nebo nechtějí. Je jedno, jestli si to přiznají, nebo ne. Každý by se choval jinak, kdyby žil na této planetě zcela sám. Přestože jsme bytostmi společenskými, stále jsme živočichy. Každý má i v jednadvacátém století své pudy a instinkty.

Vraťme se do doby kamenné, kde byly pevně rozděleny úlohy žen a mužů. Ženy se výhradně staraly o jeskyni, své děti. Muži chodili každý den na lov sehnat obživu pro svou „rodinu“. Nahraďme jeskyni domácností, lov prací a jsme v dnešním světě. Přeci jen bychom tam „maličkou“ změnu nalezli. Venuše. Ženy byly za svou činnost obdivovány, uctívány. Dnes? Se dočkají vyčítavého pohledu od manžela, že on celý den pracoval a ona mezitím doma „odpočívala“. V těch dávných dobách vznikaly i jiné rozdíly.

Ženy musely mít přehled o jeskyni, kde, co leží, kde si jaké dítě hraje. Rozvíjelo se jim periferní vidění. Muži se naopak při lovu museli soustředit na určitý cíl v dáli, nemohlo je rušit dění kolem. Jak se projevuje tato schopnost v současnosti? Běžný pár jde po ulici, na protějším chodníku někam spěchají půvabná žena a za ní krásný muž. Každý z našeho páru se koukne na protější chodník. Muž taktak se vyhýbá facce. V lepším případě jen snáší hysterický hlas. K čemu došlo? Oba přeci udělali to samé. Jenže muž má menší periferní vidění, musel znatelně pohnout hlavou, aby se podíval. Žena je viděla, aniž by se trochu pootočila, ale i ona si říkala, jaký tam jde fešák.

Už tenkrát ženy dělaly více věcí najednou. Staraly se o oheň, děti a zároveň sešívaly z kůží oblečky. Muži se naopak museli soustředit jen na to, aby v následujících dnech měli co jíst. Neschopnost muže dělat více věcí současně a pořádně přetrvala dodnes. Takhle bychom mohli pokračovat. Je na vás, jestli budete věřit teorii, že člověk zůstal v jistých ohledech nezměněn více jak deset tisíc let, ale určitě stojí tento názor za zapřemýšlení.

Opusťme již minulost. Zastavme se se na chvíli u odlišností nezpochybnitelných – biologicky daných. Každá holka a kluk od útlého věku rozezná na první pohled chlapce od dívky(nutno podotknout, že u některých lidí to dnes není jednoduché určit) a ani se nemusí koukat, co má on/ona pod kalhotami. Obě pohlaví mají rozdílné rysy postavy, obličeje. Kromě toho, že muži jsou obecně tím silnějším pohlavím, to nikomu žádné výhody/nevýhody nečiní. Problémy nastanou s pubertou. Holky dostanou nezáviděníhodnou první menstruaci. Naštěstí v dnešní době už není takovou nepříjemností jako dříve. Všude na nás koukají reklamy na intimní dámskou hygienu, která umožní dívkám při menzesu dělat to, co by dříve nemohly. Pomocí hormonů si již mohou upravit cyklus tak, aby si mohly užít dovolenou. Jedna reklama sice hlásí, že i muži mají své dny, ale asi nemají nic, co by šlo srovnávat. Taky si myslím, že chlapy si určitě nebudou stěžovat, že „nemají“ mužského lékaře. Nechat si šahat na intimní místa neznámou osobou, i když je to doktor, určitě není pro většinu dívek příjemné. Mají kluci také nějakou nepříjemnost od přírody? Může je potkat v nevhodný čas na nevhodné místě erekce, která se na koupališti těžko skrývá. Neodpustím si ještě jednu výhodu chlapců. Holky si nemůžou v zimě kreslit do sněhu ve stoje. S tím nepřímo souvisí i mnohem větší fronty na dámských veřejných záchodcích než na těch pánských.

Kdo má snažší život v ostatních věcech? V hledání partnera, práce, přátel, štěstí? Nebudu naivní a říkat, že mají obě pohlaví v těchto věcech zcela stejné šance. Některé stereotypy a zvyky tu ještě nějakou dobu zůstanou zakořeněné a někde za stejnou práci budou muži lépe ohodnoceni, ale domnívám se, že tyto neduhy časem zmizí a obě pohlaví budou mít stejné naděje na spokojený život. Nikdy sice nebudou mít všichni stejnou šanci, ale nebude to v rámci rozdílů mužů a žen, ale v rámci rozdílů jednotlivců.