Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkdy je mi smutno..
16. 10. 2007
3
4
1030
Autor
unfair
hvězdy vyhasly
někde uvnitř nás
jen ticho - po pěšině
vrací se ti..
zas
procitáš a tápeš
zbytky tmy odbíjí hodiny
ručičky dokola se točí
a stačí jen pohled..
jediný
důvod ke konci a
stěny začátků se boří
jen žár a bolest
uvnitř mého srdce..
hoří
plameny a kousky
tvojí hebké kůže
poslední první polibek
víc už nic mi nepomůže..
tečka.
někde uvnitř nás
jen ticho - po pěšině
vrací se ti..
zas
procitáš a tápeš
zbytky tmy odbíjí hodiny
ručičky dokola se točí
a stačí jen pohled..
jediný
důvod ke konci a
stěny začátků se boří
jen žár a bolest
uvnitř mého srdce..
hoří
plameny a kousky
tvojí hebké kůže
poslední první polibek
víc už nic mi nepomůže..
tečka.
4 názory
ten konec je povedený, ale jinak....něco mi na tom nesedí, asi ta jednoduchost...ale to už je o vkusu;) jinak tip*
Náhodou, v jednoduchosti je krása... Ale spíš bych to viděla na smíšený verš... A trochu nevyladěný rytmus. Ale to může být jen můj dojem. Každopádně ten krásně utlý konec se mi líbí jako fajn vyústění, kdybys pokračovala dál, už by to bylo moc nezajímavé... Tohle Ti típnu, už proto, že jsem mile překvapena další společnou vlastností...Ty víš... *