Nevěsta za branami

Máš prázdnou židli, miláčku,
mouchy ti plavou v kávě
V předsíni visí na háčku
(roky a nedočkavě)
ta pěkná modrá kravata
pro zvláštní příležitost.

 
Postavil si mě za vrata
Čekám, až přebolí to

 
Dneska jen pohled dáme si
Ještě to jednou risknem
-sundal si moje závěsy
s rozpitým modrotiskem
-pečlivě si je zabalil
do starých bílých šatů

 
Ještě nám trochu kape z žil
z posledních nenávratů.

 
Natrhal si mi klokočí
-tak nějak náruživě
-tak jak se trhá obočí
Rychle a bolestivě.
Paks mi ho něžně, ze všech sil
nastrkal do rukávů

 
Za vrata si mě postavil
A šel sis dopít kávu