Když se smůla lepí nejen na paty

Pohádal se Pepa s ženou.

Potřebuji dovolenou,

bez ní, raděj o weekendu.

pojedu navštívit Vendu

V pátek holt si zamarodím

s Vendou do sebe pak hodím

pár pivek

a jak byl v ráži

ve čvrtek jde na nádraží…

Jesenice, na přehradu

poroučí si v kupé vzadu.

Konduktor však nato praví

tam dneska vlak nezastaví.

Ježíš marjá, to je smůla,

Pepa nabízí mu bůra,

že by snad vyskočit stačil

kdyby to nˇák zaonačil

V nádraží jede vlak krokem.

Můžeš to snad zkusit skokem,

ale potom, rychle běžet

jestli nechceš zůstat ležet.

Skočil Pepa, rychle běží

až je i u dalších dveří,

pomalá je pro něj dráha.

Další průvodčí ho tahá

za ruku zas do bezpečí

Při tom vede k němu řeči.

Máš to štestí, milý hochu,

že jsme zpomalili trochu.

Takhle se to dělat nedá

V běhu se přec nenasedá.

A pro příště mladej, víme,