Soutěžní dílo 129

Vcelku příjemné, leč nemohu se zbavit divného pocitu jak z "jasných" mraků (tak nějak mám dojem, že mraky můžou být lecjaké, ale jasnost jim jeho jasnost pánbůh upřel), tak z jejich otírání ze skla. Možná měl autor na mysli to, že mu mraky krs sklo připadaly jako šmouhy na tom okně (a proto se je pokusil setřít) - na druhou stranu to by u toho okna musel ležet... Moc úvah, na haiku, není-liž pravda?

Technicky nemožné.

působí logicky kostrbatě, na efekt

*

*

Pouhý pohyb ruky - a mraky se rozplývají v krůpějích na hřbetu dlaně :-)

"jasné" je tam zbytečné, hází to někam k mizerné poezii plné jasných hvězd a čistých srdcí:((( "jasný mrak" mi prostě přijde nesmyslný jinak je to fajn

Houmeles píše, že jde o skrytou metaforu užívanou v asociačních haiku. Asi se trochu vyzná. Je to něco jiného, než naše západní přenášení významu na základě vnější podobnosti. Kdybych napsal "jasné mraky rosy", nebylo by o čem mluvit. Tady je ale "rosa" nevyjádřená. Proto "skrytá metafora". Klíč je v slovesu "otírám", které v sobě tu rosu skrývá.

až na tu trojku se mi tato haiku opravdu líbí. a haiku to je.

Znám z dlouhých cest po kolejích.*

Máš pravdu, asi to smysl nemá. V haiku je to s metaforami dost ošidné, jsem většinou pro čistší formu.

Nemá smysl někoho přemlouvat, když se mu to nelíbí na poprvé, aby se mu to líbilo na podruhý :-) Jen pro úplnost: haiku z toho dělá slovo "otírám". Jednak vysvětluje skrytou metaforu orosení a mraků. Moc pěkná zkratka - neotírám orosení, ale rovnou ty mraky. A pak - pomíjivost, trumf v "ruce" přítomnýho okamžiku.

Houmeles: představit si to dokážu, ale co z toho dělá haiku?

jo, podobně to chápu jako Houmeles, prostě tři mlžný mraky na okně, setřu (otřu), nejsou, mám mokrou dlaň ;)... ale já bych to teda dlaněma nedělala, to sklo je moc špinavý, člověk si tam jen něco prstem namaluje a už ho má černej ;)... ale u mě to na tip néjni, nevim proč, něco mi tam v tom haiku chybí... To bude tím, jak říká katugiro: "konstatování činnosti..."

katugiro, měl jsem na mysli klidnej posez ve vlaku. Zatím, co na skle se v rose (venku je asi klendra) objevujou tři zářivý mraky. A tak je setřu. Byly, nejsou. Mám mokrej rukávec :-) Bych řek, že je to dobrý.

oblaky nemusíš stierať tak, že ich dáš preč, ale aj tak, že "oblak" urobíš aj z toho, čo je okolo nich... nesmierne pekný nápad

Hm... Jsou to tři mraky, které se objevují v zamlženém skle. Proto je "stírám". Něco jako skrytá metafora.

To je konstatování činnosti, ne haiku. Nebo mi něco uniká. Uniká? (avi)

*

pekné

*

Věčný odjezdy... K jasnejm mrakům. Zpoždění nezpoždění.

Ano :-)