Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semám v sobě díru určitě
25. 11. 2007
11
8
1509
Autor
angelik
Naše my se rozpadá
v zahradách
večerního smíchu, smutné
bití zadků, zepředu míchu
protáhnout otvorem
spod pupíku,
sevřít dlaně, vcucnout břicho,
milovat pohled plaché laně,
střílet obřízkou
na Jericho.
Tlumit jeden zásah v prach
nárazem na nás -
- šach -
smaž tíhu ženskou,
malou tečku, co kryje ještě menší
pihu
pod nosem
zvenčí.
Matuj víru náboženskou.
A co když se bojím, že pojdu
žalem?
Jak lilipután zkroucený vzrostu
o třikrát dva milimetry za den
a pak
v budoucím postu,
projdu zadem napřed
a ostudným pádem
dokonám svůj vzlet
zpět.
Dech.
Dva.
Teď.
8 názorů
pěkná trychtýřová struktura, evokuje dojem víru v míse a posledním slovem se uvědomí uvolnění napínaného, jen celek mohl být i propojený organičtěji možná.co myslíš ?
je to hezký, hravý - což oceňuju, protože jinak mi to teď přišlo takový, že tak píšeš nějak pořád stejně, ale ta hravost to nějak přejede... nechci tedka soudit..
mám nutkání se opakovat, že zas bezva
jakože nic vzletnějšího teď nevymyslím
:-)*
mám ráda tyhle obrazy...a pak se i ráda mýlím v tom, co vidím a já vidím věčnej boj mezi dvěma...ale tahle není o prohře, viď:-)..dokud se umí jeden zvednout, pak i ve skloňování pádů nachází sílu..:-)
*
bití zadků, zepředu míchu .atd.. to je strašně divný :o/ vím, že ti to spousta lidí pochválí, ale na mě je to už moc ...