Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřekvapení
03. 12. 2007
0
4
995
Autor
ironst
Když příjdu v tato lesní místa
Vždy na tebe si vzpomenu
Tys byla moje láska první
A vinula ses k ramenu
Jež za kavalírské jsi brala
Když příjdu v tato lesní místa
Vždy na hebký mech si vzpomenu
Jak já jsem do něj uložil tě
Vedle těch velkých kamenů
Mlčenlivých jak každá skála
Když příjdu v tato lesní místa
Vždy na šum stromů vzpomenu
A na paprsky, listí, květy,
Hmyz, po kterém se oženu
Bzučí jak když´s mi tělo dala
Když přijdu v tato lesní místa
Vždy na křik a krev vzpomenu
To vzrušuje mě stále více
Vždyť můj nůž dopad na ženu
Která se toho nenadála
4 názory
ještě jedna věc - zhmotnění vzpomínky - myslíš, že jsem nějakou ženskou v lese zabil? :) to je jen volná variace na Srub a vrah, jestli jsi to četl - doporučuju :)
Bohužel - to není přednost. Jistě bys sám sebe více uspokojil, kdybys to i formálně trochu vypiloval...ale nakonec : je to tvůj styl a každému je do toho...
no jo, ja pisu v podstate jenom pro sebe, vyplnuju volny cas, nesnazim se o zadny styl ani dokonalost
Ten archaický jazyk podtrhuje náladu vzpomínky. Ne že by to nemělo chybu, jenže já řadím obsah nad formu (pokud ta forma oprabdu neujíždí příliš). Pro tento způsob tu najdeš asi málo obdivovatelů, na to tu chybí vytříbenost většiny.
Mám za to, žes to psal hlavně pro sebe jako zhmotnění vzpmínky.