Jsoucno dvojité duše

Nejsem připraven kráčet,
opravdu nejsem připraven,
Cítím ten úděl anděla,
jež byl v mém srdci popraven.

Dřevěný kříž politý krví,
praví nám jméno golgotské.

Spím a chladnu ve tvé vášni,
poroučíš temnotě.
A tím mne uvrháš…navždy,
k bezedné samotě.

Cítím já pentagram v srdci,
ten spěje ke jménu moci.

Nesnáším tělo,
mocná je duše,
spojené nitro,
do války kluše.

Dřevěný kříž politý krví,
praví nám jméno golgotské.

Miluji otce, toť cesta světla,
miluji bratra, v tom černém plášti.
Miluji tebe, kazíš mi život,
Však nejvíc, teď chci milovat sebe.

Cítím já pentagram v srdci,
ten spěje ke jménu moci.

Již poznal jsem pravý svět,
již poznal jsem lidskou tvář,
falešným rubínem jest,
co ztratil s láskou i zář.

Dřevěný kříž politý krví,
praví nám jméno golgotské.

Každý se do úst mých směje,
však pocítí mou rudou moc,
vlastním tělem ho zničím,
a od světa skryje ho noc.

 Cítím já pentagram v srdci,
ten spěje ke jménu moci.
 

Bojíš se právem,
každého ztrestám,
v životě společném,
cíl jsem všem cestám.

Dřevěný kříž politý krví,
praví nám jméno golgotské.

Každého dne, má mysl sílí,
dnes rožnul jsem pro vás svíce.
v nich ukryté vlídné přátelství,
co zničím, fouknu-li více.

Cítím já pentagram v srdci,
ten spěje ke jménu moci.

Našel jsem odpověď,
k otázce bytí,
stačí jen jediné,
duševní mytí.
S vámi už nechci,
nadále býti.
Jedině vládu
nad světem mýti…
…to jest mým posláním.

Dřevěný kříž politý krví,
praví nám jméno golgotské.
Cítím já pentagram v srdci,
ten spěje ke jménu moci.