Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Valkyrja

06. 12. 2007

1104

Autor

Taira

Valkyrja

Zákmitem jisker pohaslo nebe,

ztichl řev motorů v labutím tichu.

Samota plamene, co už jen zebe

pro tíhu prastarých okamžiků.

A v dálce šantánů holky se smály...

nočňátka, která si vyvolil hřích.

Na ruskou ruletu hvězdy si hrály.

Srpnovou oblohou padal nám sníh.

Jen čtyři hodiny scházely do úsvitu.

...záblesky krajiny a dračí volání...

Pálení oceli na dveřích od kokpitu.

To jenom valkýra snů zbytky nahání.

9 názorů

Něco v Tobě je. Ovšem nebe-zebe to fakt strašně shazuje (a ony i ostatní rýmy jsou takové... snadné). Zprvu na mě velmi nepříjemně působil kontrast nadpisu a slova motor, ovšem v závěru se to vyjasnilo, nejspíše mám přílišnou snahu oddělovat minulost od přítomnosti. První dvě sloky mají příjemný rytmus, třetí mě z něj vyhodila, škoda.