Pan Roubal

dnes sledoval fotbal

prožíval ho jako kluk

a vydával silný zvuk.

Chroupal přitom buráky

a hlasitě mlaskal,

tak až malý kámen

do úst se mu dostal.

Když rozhodčí zapískal

máme poločas

zrovna kousnul do kamene

zcela na doraz.

Upadla mu korunka ze zlatého zubu

a nadával bolestí na bolavou hubu.

Jakmile řek jedno slovo bolestí se zalknul

a svou zlatou korunku přitom ihned spolknul.

to je ale velký průšvih…ta korunka je drahá..

od úst až po konečník jeto dlouhá dráha.

Druhý den vzal plechovou lopátku na smetí

a požádal jedno ze svých malých dětí.

Chceš si kluku vydělat pětku ještě dnes

mám tu hovno na lopatce udělal ho pes.

Vem si kousek dřívka a najdi v něm zlato

mysli si že na Lopatce je nějaké bláto.

Chlapec dostal peníze korunku mu našel

Pan Roubal ji vyčistil a za doktorem došel.

Cestou potkal kámoše jmenoval se Čurda

vyprávěl mu svou příhodu jako malej Jarda.

Čurda stál na obrubníku pan Roubal nad kanálem

a chlubil se včerejším velmi dobrým fotbalem.

Nakonec měl malou zmíňku, přišla řada na korunku

popisoval kolegovi jak ji pracně umyl

chvilku si s ní pohazoval ..hlasitě se tlemil.

Za chvíli byl nešikovný a koukal se zoufale,

neboť jeho korunka skončila v tom kanále.

Pak cloumal z mříží velice

sílu měl jak opice.

Avšak smůla dnes potkala naštvaného kluka,

když mu v mříží na kanál zasekla se ruka.

Nakonec ji celou zvednul a nemohl ji sundat,

nezbilo mu než se dál k doktorovi loudat.

Korunku už nenašel ale dost se prošel

trvalo mu dlouho než doktora našel.

Chirurg na to povídá buď ruka nebo mříž

tak si pane račte vybrat ..já vím je to kříž.

A tak pan Roubal skoro den

počkal si na autogen.

Aby ruka co uvízla

z železa se vyřízla.

Ruka byla ošetřena

jenom lehce pohmožděna.

Dneska sem měl smůlu zítra musím k zubaři

budu rád když zítra den lépe se mi vydaří.