Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePlyšová...
02. 01. 2008
9
13
1436
Autor
Marcela.K.
Nezahodila jsem ho. Ten kámen, víš.
Jen ho nedokážu vzít do dlaně. Bojím se.
Stačí vzpomínka ...kamenné srdce. Dnes už vím, proč jsi mi ho dal. Snad to, co ti zůstalo je jiné...růžové srdíčko z růženínu. Maličké. Roztomilé jako dětská hračka. Hlaďounké jako tvoje pohlazení...Slíbil jsi mi, že ho nikomu nedáš. Byl to tvůj poslední slib. Ale to už jsi mě přece dávno neměl rád.
Probudila jsem se ze snu, ve kterém jsem měla bráchu...
Vymyšlené přátelství. Vypůjčené oči. Vysněný svět. Kočičí pohádky.
Nakonec slané moře.
Moc bych ji chtěla...Myslím, že už ti neujídá sardinky, neutíká na střechu, neotírá se svým černým kožíškem o tvé nohy. Bojím se, že už jen sedí, smutně kouká...a mlčí.
Držela jsem před vánocemi v ruce její dvojče, ale nedokázala jsem to. Vrátila jsem ji do regálu. Má v kožíšku schované stejné dvě slzy jako ta tvoje ..snad je šťastnější s nějakou malou holčičkou, která ještě může věřit pohádkám...
Vymyšlené přátelství. Vypůjčené oči. Vysněný svět. Kočičí pohádky.
Nakonec slané moře.
Moc bych ji chtěla...Myslím, že už ti neujídá sardinky, neutíká na střechu, neotírá se svým černým kožíškem o tvé nohy. Bojím se, že už jen sedí, smutně kouká...a mlčí.
Držela jsem před vánocemi v ruce její dvojče, ale nedokázala jsem to. Vrátila jsem ji do regálu. Má v kožíšku schované stejné dvě slzy jako ta tvoje ..snad je šťastnější s nějakou malou holčičkou, která ještě může věřit pohádkám...
13 názorů
Moc krásné, nostalgické, ani netušíš, jak souzním v jednom akordu :-)))****
i já jsem se trochu ztratila mezi zoologií a mineralogií :c) ale na druhý pokus rozmotala a docela líbí :c)*
Marcela.K.
04. 01. 2008
Próza na pokračování - tohle je začátek, nebo něco již 'rozběhnutého'?
Nebo je to jeden z volného seskupení střípků, na jejichž pořadí (zatím) nezáleží?
Áno plyšová, ako tvoje slova.Deväť rokov mám na nočnom stolíku pekný kremeň, má mi pripomínať moju vôľu.
Chvilku mi trvalo, než jsem se "přeorientovala" z kamínků na kočičku (možná ještě přetrvává novoroční kocovina :-) Jinak spousta citu, jak ty to umíš.
Hmm....
Holt je to opravdu prozaické a furt se opakující ve všech životech...
.... jenom to popkračování si děláme každej sám...
Jarmila Moosová Kuřitková
03. 01. 2008
Možná jsem nepochopil to pochopitelné, nebo jen pochopil to nepochopitelné... při každém čtení však hladím plyšová slova