Pocit jako z hororu

Slon s krvavě rudým chobotem,je nástroj mého klidu.
Předem naučený povel,ho donutí vesele dupnout.
Zdálo se mi dávno,že jsem slepou hračkou lidu.
A já sám paradoxně, neslyším vlastní lebku křupnout.

Připoután na  kůlu ,nohama nahoře v oblacích.
Posledních pár minut,nasytím havrany svými plícemi.
Označen za rouhače,utopen v modlitbách vzorů svých.
Okraden o přelaciný obřad,s přerdahými svícemi.

Prašnou cestou s kamením,tažen ořem ,konopnými provazy.
Zesláblý poztrácím  kusy masa, následně šlachy a kosti.
Lebka rozlousklá,jak ořech,upustí  kulku z mosazi
Mé drahocené  poslední věno od vrchnosti.

---