Vítězství

   Nad krajinou krouží hejno vran. Až k obzoru se táhne koberec z mrtvých. Jen několik živých a raněných tvoří vítěznou armádu. Jejich přátelé a životy leží zde na tomto poli. Už nikdy nebudou moci podat ruku člověku aniž by nepřemýšleli, jak ho co nejrychleji a nejspolehlivěji zabít. Mnoho z nich se už nikdy neshledá s přáteli z dětství. Ano, doma je budou oslavovat. Vítěze další marné války. Dalšího boje o nic. Slavní a úctyhodní jim budou potřásat pravicemi a chválit je za jejich odvahu. Přitom nikdy žádnou sami nepoznali.
Tohle je náš svět. Řekněte, že ne. A já řeknu: rozhlédněte se kolem. Pokud by se mělo jmenovat čím se nejvíce plýtvá, byla by to krev. Přitom někdy to záleží jen na nás. Někdy stačí udělat první krok. Komu jste dnes udělali radost? Komu jste vykouzlili úsměv na tváři? Komu jste pomohli? Koho jste dnes pochválili třeba za to, jak vypadá? Nebylo by lepší něco z toho udělat?