Přichází bouřka

Přichází bouřka. Překračuje krajinu, občas se lehce odrazí bleskem, křivolace a dále se šine někam pryč. Přináší tmu, takovou tu černou. Tma je trochu chladivá, ale příjemně voní deštěm. Někdy blesky proskočí mraky, prostě jen tak ozáří oblohu. Instalatéři pod oknem rychle schovávají zprohýbané trubky. Vzduchem lítají pavučiny, sněží topoly a mezi tím vším kličkují racci a kousek nad nima rorýsi. Ještě neprší, je takové to předbouřkové ticho, přemýšlivé, zadumané tak trochu bolavé ticho…A prší, nejprve zlehounka, jen tak kap, kap zvoní kapky, zvoní a voní mokrou hlínou. Pak prší čím dál víc, snaží se smýt špínu, stejně se mu to nikdy nepovede. Několik zvědavců otvírá okna a dívá se ven. Tak trochu smutně, tak trochu z nadějí a každý si v hlavě nese ty své věci, které na chviličku déšť odplaví…