Polibek navždy

Tak jako polibek, když se setmí,

Tak zmizí i můj stín teď do tmy,

Zmizí v noci, však ráno objeví se zas,

Ty podle mě nemáš ani kaz.

Tak jako polibek při východu slunce,

Podám já Ti zase svoje ruce,

Dám Ti je a svěřím je těm tvým,

Tak hladkým a jemným.

Tak jako polibek při poledni,

Tak i Ty objetím náladu mi zvedni,

Ne nemusí to být jen objetím,

Stačí mi jen tvé oči viděti.

Tak jako polibek když se smráká,

Tak jako ta kradoucí straka,

Tak já okrádám Tě o lásku,

Kterou máš na krku na provázku.

Tak jako polibek v letní noci,

Chci abys najednou svou láskou procit,

Já líbla bych Tě do vlásku, na tvář či rty,

Kam zabloudíme ve snu vyber Ty!

Tak jako polibek, když den se probouzí,

Tak i já cítím se někdy v nouzi,

Však z toho mě vždycky dostaneš Ty Broučku,

Já miluju i tvou jemnou pokožku.

Tak jako polibek, když den je v plném tempu,

Tak já svou lásku do kamene tepu,

Chci zvěčnit svojí lásku aby o ní každý věděl,

A ne jen tak doma potichu seděl.

Tak jako polibek, když den můj končí,

Mou lásku k Tobě však neukončí,

Vždyť začne zase nový den,

Kdy budu Tě líbat a držet já jen.