Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro změnu
20. 02. 2008
15
11
1791
Poslední paprsek světla
dnešní noc zatáhla
večerní oponu
trochu jsem se
v sobě spletla
vůbec mi nevadí
vidět tě v předklonu
s růžemi v náruči
dolíčky ve tvářích
jednou tě obejmu
v péřových polštářích
to ale nebude
jsem ještě dítě
až řekneš: mám tě rád
a: miluji tě
stejně jak otec své
dospělé dceři
tehdy se přistihnu
že ti to věřím
otevřu dokořán
třinácté komnaty
dveře
a řeknu ti: vejdi
že jsem tě třináct let
nesmělá
nechtěla?
přece víš proč
tak to přejdi
11 názorů
Usmáty_autor
21. 02. 2008Jarmila_Maršálová
20. 02. 2008malykuba01
20. 02. 2008
noo...ja by som povedala....že dosť obyčajná báseň....spadá do priemeru...málo nových vecí tam je...tým nevravím že je zlá...ale dnes ma to nejak obzvlášť nezaujalo:)
aleš-novák
20. 02. 2008
Jak to děláš, že vždy napíšeš něco co má smysl a přitom je to i krásné?
Jak já bych si přála, psát alespoň trochu jako Ty, svoje " básně."
Možná se mi to podaří na onom světě.
TIP
vo verši a: miluji tě nejako zaškrípal rytmus... takže celý zvyšok čítania tým bol poznačený a to je škoda