Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTo nejzrádnější
22. 02. 2008
9
12
2533
Autor
nostalgik
Pouhý šum, deska obehraná,
pot osychá již z našich těl
a vášně prosta osidel
zůstala postel neustlaná
Teď prsty bořím do piána,
proč starý šlágr nevyzněl?
Jen lesk snad křivých zrcadel
rozjasnit smí tato rána
Pohledu směr do neznáma,
k dotyku dotyk našich čel
ten klín, co právě osiřel,
žeZLO, jímž váže mě ta dáma
k návratu, než jsem odešel
To nejzrádnější ze všech zel!
12 názorů
Myslím, že rozumím tomu závěru. Těžko se to vyjadřuje, ale člověk je i není šťasten z takové závislosti..T****
četla jsem i diskusi, což jsem asi neměla dělat. Má láska mnoho podob, některou z nich lze s těžkým srdcem i oželet, ale bez lásky se žít nedá... */
Jak něžně, přitom nechybí vášeň, jde napsat báseň!
Máš můj veliký obdiv.
TIP
se srdcem se divně plave
nebývá kam ho odložit
před doteky lásky pravé
a bez lásky - i tak lze žít
Marcela.K.
22. 02. 2008
že zlem nazývám to žezlo
je možná vskutku pouhý klam,
však posuď jistě každý sám
příliš za nehty když vlezlo :o)