Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

sám život holý strom

26. 02. 2008
1
3
2302

pro člověka který je jen jeden a pro návrat moře v který tolik doufám

V spirále karboxylových kyselin

Vrásčitou rukou hladí  jablka z mechu

Vstříc mořím lesa jak Hadrián hledí

Potopen v zahradě  samotný život holý strom

Jak maják v příboji jediný bojující plod

 

V spirále karboxylových kyselin

Jablko padá mořem které jej zrodilo

Padá a já jej nestačím zachytit

 

Vyvěrající z podušek poslední večeře Páně

V hlubině zoufalství nemoci zeje

Vězněm sám sebě oči za membránou

Jak ztracené dítě jak raněná srna

Svírá mou ruku těžce skládá slova

Já slábnu bojím se bezesných nocí

Vzdálen světici mongolských bůžků

Jen utéct odtud od sebe jinam

Kráčí kráčí bez cíle v kruhu

 

A já stojím s prázdnotou v rukách

Dívám se do očí bran vesmíru

kde se všechna ta moře slévají v jednolitou šeď


3 názory

Jednokdo
29. 09. 2008
Dát tip
je to krásná báseň, teď ji čtu novýma očima Vzdálen světici mongolských bůžků Jen utéct odtud od sebe jinam Kráčí kráčí bez cíle v kruhu

Flavia
26. 02. 2008
Dát tip
Hadrián, poslední večeře, bůžkové, na mě toho trochu moc dohromady.Ale jsou tam i verše, co se mi líbí. Jestli čekáš na moře, globální oteplování ti třeba časem vyhoví...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru