Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKritikům, kteří se mnou v posledních dnech přicházejí do styku
11. 03. 2008
1
14
1719
Vhodnějšími slovy bych to vyjádřit nesvedla.
Tímto považuji jakoukoliv další komunikaci v nedůstojném duchu pro sebe za uzavřenou.
14 názorů
Myslím si,že slušný člověk jím zůstane i když je zcela anonymní... Jak se zdá, hulváti se někdy rádi tváří navenek jako slušňáci a nick je pro ně maska, která dovolí víc... Ale co z toho plyne ? Nemyslím si, že by mě potěšilo vědět, že onen sprosťák je Franta Vomáčka z Kolína... Sprosťáci mě nezajímaj.
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
11. 03. 2008
hehe :-)
Na druhé straně ale někteří nickou zůstanou, i kdyby se prezentovali pod svým jménem, stářím, výškou a váhou, číslem bot, příjmením babičky za svobodna a vztahem k Republice Togo... :-))
(p.s. nechci rýpat, ale citace jiných autorů má svá pravidla .. kdy to vyšlo kde to vyšlo.. atd, nejen kvůli autorskému zákonu, ale třeba i proto, že někdo by si to rád přečetl celé, případně i to kolem..)
Musím souhlasit s mylenkou. Také jsem vždycky vystupovala pod svým jménem, jako Háber - a netajila jsem ani další osobní údaje - vždyť nemám co skrývat! Jenže jsem se stala obětí TAKOVÉHO obtěžování, že bych to nikomu nepřála. Od té doby si dávám pozor. Ale, přátelé, nemyslíte, že slušný člověk zůstává slušným i v anonymitě a hulvátství "prosákne", i kdyby šlo o kolegu nebo souseda?
Copak? I tady se nám rozmáhá nicková infekce? A já si říkala, jakej je to vysoce kultivovanej server, ten Písmák... :o)))
Marcela.K.
11. 03. 2008
áno, preto som aj ja všade pod svojim menom, nepotrebujem sa skrývať, úplne súhlasím***
p. s.
Alôfi - áno, môže Ti prísť niekto zazvoniť pri dverách, viem, prečo to píšem.
Tohle myslím časem zažije každý... už jsem na tohle téma někde diskutovala. Net je virtuální svět ale vstupují do něj živí lidé, se všemi svými vlastnostmi, dobrými i horšími... A anonymita to všechno umocňuje - člověk si může dovolit víc - buď otevřít duši, bez rizika, že na něj někdo na ulici ukáže prstem, anebo dát průchod těm horším vlastnostem, bez obav, že mu někdo dá pár pohlavků... Potkala jsem oba typy a jsem ráda, že těch prvních bylo víc. A tak na ty první se virtuálně usmívám, (:-)) a ty druhé mlčky ignoruji... Vývoj techniky během celých dějin předbíhal vývoj morálky, proč by to dnes mělo být jiné? Prostě beru svět takový, jaký je, já ho nezměním... :-))