PARALELNÍ SVĚT-51

Major Karel Pokorný pravou dlaní zajel do kapsy obleku, v níž měl pistoli. Zároveň hleděl na německého důstojníka, jemuž se v rukách rozevřel kufřík. A v jeho vnitřku se objevila obrazovka s klávesnicí a joystickem.

„Was ist das!?“ vyhrkl překvapeně major a s užaslým výrazem hleděl do kufříku, načež se zadíval na Pokorného. Ten rychlým pohybem pravé ruky vytáhl z kapsy zbraň. Tu měl nastavenou na tichou střelbu a střílení uspávacích střel. Ve stejný okamžik na něho pohlédl druhý Němec, který byl v pokleku u kola. Pokorný v tu chvíli stiskl spoušť a klečící muž u kola sebou škubnul, chytl se za hruď, načež klesl na povrch silnice. Mezitím důstojník upustil kufřík, pravou rukou sjel k opasku, kde měl pouzdro od pistole a tu vzápětí vytáhl. V ten moment byl však zasažen uspávací střelou a vytřeštil oči. Ještě pozvedl pravou ruku se zbraní, ale pak pozadu dopadl na bok korby nákladního vozu, po níž se pozvolna sesunul.

„Už se nedozvíš, co to v tom kufříku je!“ pronesl major, přičemž střídavě hleděl na obě bezvládná těla. Zároveň si uvědomil, že situace se díky tomuhle ještě více zkomplikovala. Jedním skokem se ocitl u kufříku, jenž rozevřel a zapnul počítač. Na obrazovce se objevila krajina z ptačí perspektivy, na níž byla silnice s lesem. Pokorný začal pohybovat joystickem, jímž ovládal miniletadélko. To se vznášelo vysoko nad ním v ochranné cloně proti spatření a mělo v sobě mikro kameru. Major si oddechl, když nikde neviděl žádné jedoucí auto ani lidi. Přitom si otřel pot z čela a začal rychle uvažovat co dál. Dokončil výměnu píchnuté pneumatiky, aby pak oba uspané Němce dotáhl k mercedesu a dal je na zadní sedačky. Přitom se mu v naslouchátku ozval hlas plukovníka Clárka Davidsona. Ten s ním mohl komunikovat z paralelního světa díky meziparalelnímu průchodu, který byl otevřen jen pro tenhle druh komunikace.

„Pane plukovníku, musím hlavně zachránit nadporučíka. A pak se případně pokusit vyzvednout ty bedny,“ pronesl do mikrofonku v límci Pokorný.

„Samozřejmě. Moji nadřízení jsou už o kritické situaci informování a preferují hlavně záchranu nadporučíka Vincenta,“ sdělil mu plukovník.

„Já teď musím rychle někam ukrýt ten mercedes i s těma dvěma důstojníky,“ řekl major, když usedl za volant automobilu. Přitom na sedačku vedle sebe položil rozevřený kufřík a střídavě se díval na obrazovku.

„Pane majore, musíte si hlavně uvědomit, že záchranou nadporučíka se spustí velká pátrací akce. A ta vám znemožní vyzvednout ty bedny.“

„To je mi jasné, pane plukovníku,“ pronesl Pokorný, který na obrazovce spatřil povoz tažený dvěma koňmi. Ten směřoval jeho směrem po silnici, po níž jel. V následující vteřině sešlápl pedál od brzd, zadíval se přes přední sklo a poté se pátravým zrakem rozhlédl všemi směry.

KONEC PADESÁTÉHO PRVNÍHO DÍLU