Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec jednoho antimatematika
31. 03. 2008
0
2
766
Matika - obor děsivý
Každému úsměv zesiví
Jen co pomyslí na čísla
Zabolí jej u třísla
Hrůza, děs a skáza
Jak ty čáry svázat?
Kam ten bodík dát?
Jak má výška stát?
Plus, mínus, dělítko
to a to je rovnítko
Ať to vrznu kamkoli
Dycky jsou to bláboly
Polopřímka či úsečka
Na mě to však nesečká
Já to nikdá nepochopím
Pak do ruky nůž chopím
Narýsuju dvě přímé čáry
Kouzlo, čáry máry
Sranda je to odvěká
Prej čísla světí člověka!
Aspoň k něčemu bylo
To co mě dnes ubilo
K smrti ji miluji
Navždy Tvá - ve sluji
2 názory
Kdyby ti bylo osm let akceptoval bych to jako milý pokus... 16 let už by mělo znamenat i jistou úroveň a odpovědnost k předkládanému textu. Poezie - to nejsou jen rýmy a už vůbec ne rýmy pochybné kvality.... Poezie je v podstatě o tom, vyjádřit věc běžnou neobyčejným způsobem - jde jen o to, co si kdo pod tou neobyčejností představuje
ten konec sem nepochopil... tim pádem mi to celý nic neříká... má to pár docela nadějných míst, např.
Ať to vrznu kamkoli
Dycky jsou to bláboly,
jinak ale slabý rýmy, rytmus kulhá (pro začátek by stačilo aspoň dodržovat stejnej počet slabik v rýmovaných dvojverších), celkově si troufám říct, že to je bez nápadu a nedobrá blbůstka, zlepši se, víc na tom zapracuj.