Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči
31. 03. 2008
3
4
747
Autor
OREL
Jednou si vezmu okno na záda
a odnesu až do lesů
Tam otevřu ho k slepým pařezům
odtrhnu závěs pavučin a vykloním se zhluboka
Zelené číše listů za oknem
Slunce v nich perlí jako šampanské
budu z nich pít až dopiju je do stínů
Poslední kapky spadnou světluškám
Stříbrnou cestou zpátky k neonům
mé okno pomůže mi měsíc nést
Doma ho tiše opřu o stěnu
zavřu zas dokořán a rozsvítím
4 názory
.,...dobrej napad, super magorskej, ale smrsknul bych...myslim si totiz, ze clovek, ktery by tuto NADHERU ucinil, a opravdu, o ni by takto nemluvil...a mozna vubec......(?)---
hana kupčíková
01. 04. 2008
Zdá se mi to celkem upovídané a tím to ztrácí poetický náboj, stává se z toho jen sdělení