Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cyklus- ETA

28. 06. 2001
1
0
1428
Autor
Dave_Zw

Pořád znova stále znova zase znova...

Sprostota robota špína hlína

hnusná všivá kůže líná

veselá pleselá liška Piška

žlutá stará denní knížka

vodní léto na dně vrby

ptáček dělá drby drby

stojan bojan pláče skáče

dědek vsedl do tryskáče

bába pláče

bába pláče

vždyť nebude

na moláče

tralala týdlilí

už jsme zas opilí

na mol babi...


olivierek
24. 07. 2001
Dát tip
No a teď se od té myšlenky na kalendář neoprostím. Tohle bude na Medarda. :-)

Pája
28. 06. 2001
Dát tip
;-)))))))

Naso
28. 06. 2001
Dát tip
?????? - žeby to hulení?

Krel
28. 06. 2001
Dát tip
mno....ale anooooooo!!!!! :-)))) I Ty jeden!

Mahoney
28. 06. 2001
Dát tip
připomíná mi to sci-fi povídku Zbyňka Černíka - Exkurze (exkurze pubertálních žáků v továrně na literaturu... " 'My nejsme jen tak ledajaká fabrika', připomněl průvodce, 'u nás se dělá kultura!' ") "Následovala prohlídka poetického úseku. Ve srovnání s prozaickou výrobou se zde autoři dost nadřeli (což se jim vynahrazovalo o týden delší dovolenou a vyššími prémiemi). V každé básni museli totiž první verš vymyslet vždy sami - k němu pak počítač přiřazoval další řádky s odpovídajícími rýmy. Žáci a žákyně byli očitými svědky, jak mladá básnířka vkládá do počítače výchozí text NA ZAHRADĚ ZPÍVÁ PTÁČEK. Na kontrolním displeji se vzápětí objevil zbytek básně: JE TU TAKÉ MALÝ KLOUČEK VŠELIJAKÝCH LIDÍ HLOUČEK ROVNĚŽ NĚCO BÍLÝCH KOČEK DAL BYCH SI TEĎ ZROVNA BŮČEK... (Zbývajících osmdesát sedm veršů z úsporných důvodů neuvádíme.)" chmm, zvláštní, že, jak se mi po třech letech najednou díky pár veršům přesně vybaví povídka, její název a ve které knížce ji naleznu, abych mohl kousek opsat...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru