Velvet motýlův

Plahočím se, plahočím,            výmo-

lovitou strání.   Chtěl bych vidět

jeho tělo modře puntíkované. Ten ko-

pec mi dává zabrat.   Skrze tlukot

asi umřu, nepopadnu a nepopadnu

dech.            Málem jsem měl křídla nadohled.

Je, není, je, není.                           Vonívá měděně.

     Vlnobitná louka příkře stoupá.

Držím se stébloví. Teď!

Zahlédnul jsem, jak se třepe.      Opí-

rám se dlaněmi. Napnu špičky obou nohou.

Snad se dotknu jater nivy.       Zplna hrdla ovyju ho.