Pú zasahuje aneb Medvědí služba

            Jednou, bylo to takhle zjara, jsem se v noci vracela z tahu. Přiotrávená absintem se motala zahrádkářskou kolonií, byla tma a zima, ale vzduch už voněl přicházejícím jarem.

            Ploužila jsem se kolem spoře osvícené silnice a abych si příliš nekomplikovala život, koukala jsem jenom do země a snažila se jít při krajnici.

            Najednou jsem uviděla pod sebou nějakou pohybující se věc. Sklonila jsem se, zaostřila zrak a zřela, že se mi pod nohama kroutí obrovská, šedá ropucha. Zřejmě se zrovna probudila se zimního spánku a chystala se přejít silnici vstříc rybníku a následným sexuálním radovánkám.

            Chvíli jsem ji pozorovala a potácela se kolem ní. Pak mě napadlo, že pobývat v blízkosti silnice je pro ropuchu přece velice nebezpečné – mohlo by ji něco přejet! Široko daleko sice nebylo ani živáčka, ale náhoda je blbec. A tak jsem se rozhodla vzít její život do svých rukou, připotácela se ke křoví, urvala klacík (ropuchy jsou jedovaté) a jala se jí popohánět přes silnici.

            Ropucha byla ztuhlá a moc se jí nechtělo. A když už se jí chtělo, pohybovala se strašně pomalu a většinou zcela mimo mnou naznačovanou přímku.

            Dostrkala jsem ji skoro až do poloviny silnice. Trvalo to dvacet minut. Pak mě to už fakt přestalo bavit (ona byla opravdu děsně lenivá). Nikde nikdo, tma a ticho… řekla jsem jí:

            „Tak, pomohla jsem ti dost, to už dojdeš.“

            Odpotácela jsem se zpátky ke krajnici a šla dál. Urazila jsem asi dvacet metrů, když v tom uslyšela povědomý zvuk – ze zatáčky se vyřítilo auto a stovkou si to zamířilo přímo na nebohou žábu.

            Ten zvuk byl neopakovatelný a nenapodobitelný, ropucha se rozprskla po silnici a já stála o dvacet metrů dál, oněmělá a šokovaná.

            Další auto už nejelo a já se dostala v pořádku domů.

            A jaká je pointa? I když si někdy myslíte, že někomu pomůžete, věřte mi, že si to – sakra – můžete myslet jenom vy.

            A proto, prosím vás, nikdy neberte cizí životy do svých rukou.