Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nehlaď mě...prosím

03. 05. 2008

1293

Autor

Marcela.K.

Jak včela
v květech schovaná
opíjím se tou chvílí
kdy z pylu

krůček do medu

Proč jsme se utopili
v těch slůvcích která
patří mladým

Proč stále dál
svůj boj tu svádím

Nehlaď mě prosím
moc to bolí
když bráním se

Chci uletět

Kdybych tě bodla
pro cokoliv
bude to navždy

… naposled

16 názorů

Lakrov

09. 05. 2008

Dát tip

> Proč jsme se utopili > v těch slůvcích která > patří mladým V těchhle třech řádcích spatřuji ústřední myšlenku, ale možná se mýlím.

Grainee

06. 05. 2008

Dát tip

Líbí se mi to, jak je to napsané a tak, ale něják mě to neoslovilo. Já mám dneska nějákej divnej den, to nebude tebou. Přečtu si to zítra :o)

hezky udělaná báseň, obrazná, ale nevěřícně kroutím hlavou - slova že by se dělila podle stáří? Neznám ani jedno takové! :-) A co myslíš, věta "vidět Neapol a zemřít", že by byla jen sloganem nějaké cestovní kanceláře? :-)) */

skleněnka

03. 05. 2008

Dát tip

Neper se :) ani sama se sebou, proto tu přece nejsme :)

Janina6

03. 05. 2008

Dát tip

Je to moc hezké... ale vlastně nevím, co chceš... ty ano? :-)*

Marcela.K.

03. 05. 2008

Dát tip

Ono to je vlastně o něčem úplně jiným...

nostalgik

03. 05. 2008

Dát tip

chceš žít? nebodej!

serp

03. 05. 2008

Dát tip

chvílí, kdy z pylu krůček do medu - krásná metafora celkově romantická, něžná, to se mi líbí, k dokonalosti ji chybí už jen to (pro mě), aby se rýmovalo uletět a naposled, ale chápu, že je to v kategorii smíšených veršů a nemůžu mít všechno tip ťop ;) * (ale za tip to aspoň bude) :o))