Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoprvé
29. 10. 1999
4
0
2336
Autor
Lalinka
Pojď půjdeme spolu k nám
pojď už dobře Tě přece znám
neboj i já se trochu ostýchám
tep se mi zrychluje, nervózně polykám..
Tak pojď, neboj se vkročit dál
pojď blíž, děláš jako by ses mě bál
hodiny a hodiny jsi mi o tom povídal
a tolikrát ses mě přece už dotýkal
tak co překročíš ten práh?
Lásko vždyť nemusíš mít strach
zmítáš se stále v obavách
tvářičko zahalená v květinách..
Pojď podej mi ruku, já Tě povedu
tak pojď jedním krokem kupředu
věř mi, věnuj mi kousek svého pohledu
vždyť sám dobře víš, že ublížit Ti nesvedu..
Však radši jdi za tím, za čím jít chceš
bude to lepší, když sám se tam dovedeš
co říct Ti chci, sám ve mně si čteš
tak jdi za svým srdcem utíkej, běž!
Pak po chvíli chytl jsi mi obě ruce
srdce začalo pumpovat mi prudce
a ...
pak otevřel jsi dveře od pokoje
a já byla už jen a jen Tvoje..
Ještě lepší než ta předchozí... A taky závidím tomu dotyčnému... aaaaach jo... Máááááš desku...Neee desku..teda tipa...:-))
B.Ezejmenij
02. 11. 1999
Tipa a kdybych mohla tak i dva. To je bombovní, krásné, něžné jako Ty. Námět je poezie sama o sobě, ale tvoje zpracování ho halí doslova do tmavě modrého sametu ... žasnu. Ty jsi celou tu dobu byla někde na školení poezie, viď?
Když první láska je takto něžná, je opravdu nádherné splynutí těl a duší. Takový ten strach, jež změní se v nejkrásnější pocit. Pohled očí tak spalující.
Krásná básnička. Opravdu moc.
Krásná básnička. Opravdu moc.
Krásné. Takhle by to mělo vypadat poprvé. Škoda, že u většiny lidí to dopoadá trochu jinak. Je to fakt povedené, nedokázal jsem odtrhnout oči. Mě bys nemusela tak přemlouvat. :o)))
Některé básně se v životě opravdu povedou, tohle je jedna z těch tvých...