Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seApologetika básníka
12. 05. 2008
9
19
3344
Autor
avox
Po mostě z duhy
stoupá ke hvězdám,
až příliš často
bývá strašně sám.
Samota děsí,
samota zebe,
hledá snad múzu,
snad hledá sebe.
Občas zavzdychá
z výše Parnasu
- ach Manon, Manon,
umřít pro krásu...
I strach má trochu,
iluze ztrácí,
obloukem duhy
na zem se vrací.
Bouře dohřměla,
zní už zdaleka,
i duha bledne
v duši člověka.
Vrací se domů
srdce na dlani
káva na stole
voní poznáním...
stoupá ke hvězdám,
až příliš často
bývá strašně sám.
Samota děsí,
samota zebe,
hledá snad múzu,
snad hledá sebe.
Občas zavzdychá
z výše Parnasu
- ach Manon, Manon,
umřít pro krásu...
I strach má trochu,
iluze ztrácí,
obloukem duhy
na zem se vrací.
Bouře dohřměla,
zní už zdaleka,
i duha bledne
v duši člověka.
Vrací se domů
srdce na dlani
káva na stole
voní poznáním...
19 názorů
Sance je nad stolem na oblouk duhy,
kdyz k hrnku s kávickou pribyde druhý.
Spatrím-li jediný, dojem je ve mne,
ze nebe v kuchyni pusobí temne.
zblblýptáček
24. 05. 2010
pokaždé, když stavím na stůl jediný hrnek kávy, přichází to poznání, díky :-)
Marcela.K.
26. 05. 2008
Jen jsem jukla, moc práce. A kdyby mne někdo uviděl a oslovil, nemohu být nezdvořilá, víš? Tak proto neviditelná. Nemám vůbec čas, peklo.
Naprosto nádherné!
Občas zavzdychá
z výše Parnasu
- ach Manon, Manon,
umřít pro krásu...
I strach má trochu,
iluze ztrácí,
obloukem duhy
na zem se vrací
T******************************