Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKONEC SNĚNÍ
13. 05. 2008
11
11
2990
Autor
Bíša
Sedě na zaobleném
prastarém říčním kameni
na břehu mé milované řeky
nesu tíhu osudu na rameni
prokletou už na všechny věky
Vítr mi vlasy čechrá
sen na víčka usedá
tu se mi náhle zdá
o mém trpkém života běhu
že na protějším břehu
na mne štěstí čeká
Ale jak se překoná
dravé řeky tok a proud
nikde není most i brod
Sním že mě víly přenášejí
přeněžní andílci ovívají
Proberu se překulený
a do vody namočený
Raději nesnít
s přáteli pobýt
pivo víno popít...
11 názorů
Stařec_007
26. 05. 2011Ještěrčí král
27. 05. 2009
A mě se to líbí, začátek mě nadchnul. Jak se dokáže příroda popsat a cítit, tak i vidět. Konec upřímně napsaný:) je to fajn***
:) no, Bíšo, alkohol je metla lidstva, to bys mel vedet. A sneni neni na skodu:) dala bych tam "most ni brod" radeji...libi docela, ale ne zas na tipa tentokrat...:)