Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevzadu
21. 05. 2008
4
10
1635
Autor
midin
s nezájmem hledět na šlehačkovou oblohu
letící pírko času
v hlavě zeď
v puse křen
a zatuchlinu hlasu
s vědomím, že nic jiného nemohu
jen malovat
barvami po babičce
a černá je až naposled
letící pírko času
v hlavě zeď
v puse křen
a zatuchlinu hlasu
s vědomím, že nic jiného nemohu
jen malovat
barvami po babičce
a černá je až naposled
10 názorů
Ať je námětem cokoli, podle mne jeto nemožnost vymanit se z předurčení (nebo ze zvyku?, ve druhé strofě se báseň rozpadne.Je známá věc, a potvrdili to i největší mistři, že dobrý začátek je ze všeho nejdůležitější.Pak už to jde samo.Těm,kdo se k cíli propalují ovšem hrozí, že se cestou ztratí. Chce to trpělivost.Rým v 1. verši obou strof jasně ukazuje, jaká by měla být struktura druhé strofy.I když to tak na první pohled nevypadá,je tu založeno na paralelismus, báseň by měla mít, třeba i oslabenou,pointu.
óóó... dokud je ti letící čas pírkem, přes všechen žal, jsi šťastný člověk */
vzpomněla jsem si na slova jednoho kamaráda, na onu situaci.. přesně jsi ji popsal. TIP
přijde mi to jako prostředek něčeho, dobrej prostředek, ale pro ten postrádající začátek a konec bez tipu