Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUtíká nám to všem?
25. 05. 2008
7
16
1968
Autor
midin
pondělní úzkost
čtvrteční poblouznění
nedělní oběd -
ještě párkrát
a kremrole
na karu
po kremaci
na stole
čtvrteční poblouznění
nedělní oběd -
ještě párkrát
a kremrole
na karu
po kremaci
na stole
16 názorů
U téhle básně si myslím, že v první strofě je problém nastíněn, v druhé pak hořce zpečetěn - mě tu nechybí nic, tudíž i zde bych tě poprosil o podrobnější komentář, pokud máš dost času. Děkuji
Stále stejný způsob básnění.Něco nakousnout a nedodělat.Viz můj komentář k jiným básním.
je na každém, jak využije svého času... druhá sloka to tím jazykolamem kouzelně odlehčuje... Když mi je nejhůř, píši blbůstky, ty ne? :-)) */
Já píšu skoro pořád pesimisticky, až mi to vyčítají, ale ono té radosti není zas tolik a vymýšlet si ji neumím. Pod tíhou starostí mě osobně, múza vždy opustí :o))
Pod tíhou starostí múza přilétá,
a její bedra píšou,
možná smutně,
ale s neustálou radostí,
jak žít tou existencí podle svého.
Já jsem se teď na chvíli odmlčela,
múza odletěla pod tíhou starostí
a tak protože mě nic nenapadá,
navštívím Tě občas s radostí
Připomělo mi to, jak to utíká, bohužel tomu neutečeme.
Teď ráno je nás na "Písmáku" málo a má člověk možnost přečíst si i Ty, které nečte jindy a musím říci, že jsem se tentokrát nezklamala i když moc radostné to není:o))